Nejčastější chytáky z češtiny – nenechte se u přijímaček nachytat na těchto častých chybách!

Nejčastějším chytákům z matematiky jsme již jeden příspěvek věnovali. Tentokrát jsme se zaměřili na časté problematické jevy v testu z českého jazyka. Pojďme si je společně projít!

  1. Přívlastky – shodný a neshodný – jak je rozpoznat?
  2. Věty vedlejší – správné dělení
  3. Druhy zájmen – a jejich funkce
  4. U/Ů/Ú – nenechte se nachytat!
  5. To dáš opravuje ČJ stejně jako CERMAT

Přívlastky – shodný a neshodný

Přívlastek je větný člen, který nám vždy rozvíjí nějaké podstatné jméno (podmět/předmět). Pokud se na něj chceme zeptat, můžeme si položit otázky: Který? Jaký? Čí? Pro nás jsou důležité zejména dva druhy přívlastku, a to shodný a neshodný. Při určování druhu je vždy důležité najít si právě to podstatné jméno, které přívlastek blíže určuje.

Přívlastek shodný je ve větě ve stejném čísle, rodě a pádu jako podstatné jméno. Můžeme ho najít před i za ním, nejčastěji jako přídavné jméno nebo zájmeno.

Přívlastek neshodný se podle podstatného jména (případně přídavného jména, zájmena nebo číslovky) nemění. Nejčastěji ho ve větě najdeme za podstatným jménem jako sloveso v infinitivu, příslovce nebo podstatné jméno.

Přívlastkem shodným je například stolní deska, přívlastek neshodný se pak vytvoří otočením pořádku slov – tedy například deska stolu.

Jak vysvětluje přívlastky naše Anička z týmu To dáš? Koukněte se na video!

Věty vedlejší

Vedlejší věty nahrazují větné členy v případě, že ten daný větný člen není schopen dostatečně popsat určitou situaci. Dělíme je podle toho, jaký větný člen nahrazují. Nejčastější druhy vedlejších vět, na které můžeme narazit, jsou vedlejší věta podmětná, přísudková, předmětná, přívlastková, doplňková a příslovečná (místní, časová, způsobová, účelová, příčinná, podmínková, přípustková, měrová). Na každou se můžeme zeptat konkrétní otázkou a jsou s ní spojené určité výrazy.

Na větu podmětnou je možné zeptat se kdo, nebo co. Nejčastěji je s větou hlavní spojena výrazy kdo, co, že, aby (Kdo se bojí, nesmí do lesa.; Nesmí do lesa ten, kdo se bojí).

Věta přísudková by se dala nahradit jmennou částí přísudku a je odpovědí na otázku jaký. Jejími hlavními spojovacími výrazy jsou – jak, jako (Ulice byla, jako by ji vymetl).

Na větu předmětnou se lze zeptat pomocí pádových otázek (kromě 1. a 5. pádu). Tento druh vedlejších vět bývá zpravidla uvozen výrazy že, aby, jak, kdo nebo co (Žák řekl, že se půjde učit).

Přívlastková věta určuje nějakou bližší informaci o podstatném jménu z věty hlavní a je možné se na ni zeptat otázkami jaký, který, čí (Viděl jsem dívku, která se mi líbila).

Věta doplňková většinou následuje po slovesech vnímání. Bývá spojena výrazy jak nebo jako a je možné se na ni zeptat v dané situaci (Viděli jsme Vlastu, jak se upravila).

Vedlejší věta příslovečná vyjadřuje nějaké bližší souvislosti děje z věty hlavní a je možné se na ni zeptat různými otázkami, například kde, jak, proč, za jakým účelem. Příslovečné vedlejší věty je možné ještě dále dělit podle toho, jakou okolnost děje blíže vysvětlují.  Místní (Šel, kam ho nohy nesly), časová (Přišel, když měl čas), způsobová (Udělal to, jak mu řekli), účelová (Naučil se, aby dostal jedničku), příčinná (Naučil se, protože chtěl dostat jedničku), podmínková (Když se naučíš, dostaneš jedničku), přípustková (Třebaže se naučil, jedničku nedostal), měrová (Učil se tak moc, až z toho usnul).

Potřebujete si látku více upevnit? Pusťte si naší jednohubku k větám vedlejším:

Druhy zájmen

Ve větě zájmena zastupují podstatné jméno, nebo na něj ukazují. Dělíme především podle funkce a významu na 7 základních druhů.

Těmi jsou zájmena osobní, která zastupují ve větě podstatné jméno. Jsou to já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona. Mezi osobní také patří zvratná zájmena se a si.

Dále přivlastňovací, které mají ve větě funkci určování, že někomu něco patří. Můžeme sem zařadit například můj, tvůj, jeho, jejich a zvratné zájmeno svůj.

Ukazovací zájmena něco ve větě označují, nebo na něco ukazují. Řadí se mezi ně třeba ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž a sám.

Kdo, co, jaký, který, čí, to všechno jsou zájmena tázací, další druh, který můžeme určit. Používají se především, když je potřeba zjistit v otázce nějakou informaci. Všechna tázací zájmena můžou být také použita ve vedlejších větách, které připojují k větám hlavním. Kromě zájmen kdo, co, jaký, který, čí mezi ně navíc patří ještě jedno další, a to jenž.

Neurčitost osoby, věci nebo stavu vyjadřují zájmena neurčitá. Můžou být vytvořeny pomocí kombinace předpony nebo přípony a tázacího zájmena. Příkladem jsou třeba někdo, něco, kterýsi, čísi, cosi, nějaký.
Posledním druhem jsou zájmena záporná, která sdělují, že něco neexistuje. Jsou to nikdo, nic, nijaký, ničí a žádný.

Pro ještě komplexnější pochopení se můžete podívat na naší jednohubku s paní učitelkou Martinou, která se zájmeny zabývá:

U/Ů/Ú

Pro určení, jestli ve větě nad U psát kroužek nebo čárku, je velmi důležité určit, kde ve slově U stojí. Existuje několik pravidel, která pomáhají určit, co napsat. Čárku je možné napsat v případě, že U se nachází na začátku slova, příkladem můžou být úkol, úhoř nebo úl. Poté když se jedná o citoslovce. Jejich pravopis se ne vždy řídí běžnými pravidly, tudíž je potřeba psát vrkú, hú nebo bú jedině s čárkou. Tu je důležité psát také u některých cizích slov jako jsou iglú, ragú nebo manikúra. A poslední příklad, kde se často vyskytuje čárka, je ve složeninách a po předponách. Například zaútočit, trojúhelník nebo neúnavný, tady sice nestojí U na začátku, ale i tak je potřeba ji zde zachovat. U s kroužkem se naopak píše uprostřed všech ostatních slov (jako například průvod, půda) a také na konci slov, pokud tedy nejde o citoslovce (domů nebo dolů).

I k U/Ů/Ú jsme připravili krátkou jednohubku, tak se na ní podívejte:

Všechno jasné? Pojďte si jevy ještě procvičit v praxi!

To dáš opravuje ČJ stejně jako CERMAT

V letošní sezóně jsme se zase o pořádný kus přiblížili věrné simulaci ostrých přijímaček nanečisto. Nově totiž opravujeme přijímací testy nanečisto z českého jazyka úplně stejně, jako je opravuje CERMAT u ostré zkoušky. Máte tak možnost si vyzkoušet přijímací zkoušky opravdu věrným způsobem. Automatizované strojové hodnocení přes svůj systém opraví vaše uzavřené úlohy a vy tak budete vědět, na co si dát pozor (např. jak pořádně zaškrtávat políčka) a jak test správně vyplňovat.

Danou látku určitě u přijímaček ještě potkáte. Rádi vám pomůžeme zorientovat se v podobě testu, který u přijímaček absolvujete, a to simulací ostrých zkouškových dní, které se u nás konají každý víkend od listopadu do dubna. Kapacita se rychle plní, zamluvte si své místo už dnes! Kromě testu z českého jazyka vás čeká test z matematiky a výuka s našimi skvělými pedagogy. Přijďte si k nám přijímací zkoušku nanečisto vyzkoušet ať už v distanční/online formě, či prezenční formě. Více o naší přípravě se můžete dozvědět zde.

Tým To dáš! Přijímačky nanečisto 💛


Rezervovat


Zpracovávám objednávku